UBKKDBK002 Divadlo v kontextu západní kultury

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
zima 2024
Rozsah
8p+4s/sem. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Jana Cindlerová, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Jana Cindlerová, Ph.D. (cvičící)
Garance
Mgr. Jana Cindlerová, Ph.D.
Ústav bohemistiky a knihovnictví – Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Předpoklady
-
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem kurzu je seznámit posluchače s hlavními etapami vývoje světového divadla, resp. divadelního umění, od jeho známých počátků do konce 19. století: tj. s proměnami divadelního jazyka od prvotního utváření divadelnosti po vznik moderního divadla v období realismu a jeho překlenutí do období modernismu, a to ruku v ruce s proměnami funkcí divadla v jednotlivých historických epochách. Nezbytnou součást pochopení vývojového procesu a jeho široké problematiky představuje prohlubování vnímavosti k dramatickým textům jednotlivých epoch, k jejich motivické stavbě, tématům, kompozici, jazyku – stejně jako jejich vnímání ve vztahu k podobám divadla (tj. divadelních realizací) v průběhu historie a jeho vlastních vývojových etap.
Výstupy z učení
Student bude po absolvování předmětu schopen:
- identifikovat a shrnout důležité rysy hlavních period historie západního divadla;
- určit a popsat klíčové dramatické a teatrologické texty probraných epoch;
- napsat esej na téma zvoleného divadelního fenoménu;
- popsat faktory, jež ovlivňovaly vývoj západoevropského divadla;
Osnova
  • 1. Původ a podstata divadla. Zdroje divadla (hra, rituál, mýtus, tanec, masky, vyprávění, svátek, obyčeje); divadelnost a divadlo, divadlo a kultura; divadlo každodennosti.
  • 2. Dramatičnost, klasické drama; tragické a komické, dionýské a apollinské. Zpěv a vyprávění, orální tradice - mýtus a epos, Homér, nejstarší divadelní (??) texty, mystéria, drama.
  • 3. Antické divadlo; proměny divadla, jeho typy a funkce, zdroj pozdější inspirace. Divadelní slavnosti: organizace, diváci, prostor, herci, hudba a tanec, kostýmy, masky; helénistické a římské divadlo; dnešní inscenace antiky.
  • 4. Středověké divadlo a drama; karneval, lidová kultura a divadlo.
  • 5. Typy italského divadla a dramatu od renesance; divadelní prostor, scénografie. Intermezza, divadlo dvorské, učené, lidové, taneční, zpívané, výtvarné, komedie dell´arte.
  • 6. Anglické divadlo a drama; divadelní profesionálové; Shakespeare. Typy souborů, financování a vládní regulace divadla.
  • 7. Španělské divadlo a drama; náboženské a výchovné divadlo; baroko. Autos sacramentale, jezuitské divadlo, Komenský, Evropané: Don Quijote, Don Juan, Faust.
  • 8. Francouzské divadlo a drama 1500-1800; vznik, trvání a proměny stylu. Co působí na formování divadla? Normativní estetika, politika, filozofie, konkurence (oficiální vs. neoficiální divadla), monopoly, organizace hereckých společností, reformy herectví, spisy o divadle.
  • 9. Německé divadlo a drama a jeho reformy; fenomén národních divadel (funkce dramaturga).
  • 10. Evropské divadlo a drama od r. 1800 k počátkům moderního divadla; divadlo umělecké x populární (od romantismu k realismu). Typy, žánry: drama, melodrama, vaudeville, burleska, fraška. Divadelní provoz: hvězdný systém, technické novinky a divadlo.
  • 11. Podoby realistického dramatu; iluzivní divadlo.
  • 12. Velká divadelní reforma (od Wagnera k modernismu); nové drama a inscenační divadlo. Nové výrazové prostředky, divadelní umělec - režisér; iluzívní a antiiluzivní divadlo.
  • 13. Akcentace vývojových linií v průběhu epoch (proměny podob textu, režie, scénografie, divadelní architektury, herectví).
  • Povinná literatura: BRAUN, K. Druhá divadelní reforma? Praha: Divadelní ústav, 1993. BROCKETT, O. G. Dějiny divadla. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1999. CÍSAŘ, J. Přehled dějin českého divadla. Praha: NAMU, 2006, 2009. CÍSAŘ, J. Vývoj divadelního jazyka. České Budějovice: Krajské kulturní středisko České Budějovice, 1990. ČERNÝ, F. (ed.) Dějiny českého divadla I, II, III, IV. Praha: Academia, 1968, 1969, 1977, 1983. STEHLÍKOVÁ, E. Antické divadlo. Praha: Univerzita Karlova – Karolinum, 2005. Doporučená literatura: BROOK, P. Pohyblivý bod: Čtyřicet let divadelního výzkumu 1946-1987. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1996. BROOK, P. Prázdný prostor. Praha: Panorama, 1988. HYVNAR, J. Herec v moderním divadle. Praha: Pražská scéna, 2000. LEHMANN, H. T. Postdramatické divadlo. Bratislava: Divadelný ústav, 2007. PAVIS, P. Divadelní slovník: slovník divadelních pojmů. Praha: Divadelní ústav, 2003. SCHERHAUFER, P. Čítanka z dejín divadelnej réžie: od Goetheho a Schillera po Reinhardta. Bratislava: NOC, 1998. SCHERHAUFER, P. Čítanka z dejín divadelnej réžie: od neandertálca po Meiningenčanov. Bratislava: NOC, 1998. SCHERHAUFER, P. Čítanka z dejín divadelnej réžie: od futuristov po Ejzenštejna. Bratislava: Divadelný ústav, 1999.
Výukové metody
Přednáška, seminář.
Metody hodnocení
Účast na seminářích (75 %). Aktivní a podnětná účast při diskusích a analýzách. Orientace v doporučené literatuře. Přehled o aktuálním českém divadelním kontextu. Dobrá orientace v jednotlivých etapách kulturních dějin. Obecná znalost české a světové literatury, dramatické literatury zvlášť. Plnění tvůrčích úkolů zadávaných během semestru. Seminární práce (cca 5–10 normostran textu).
Předmět je zařazen také v obdobích zima 2022, zima 2023.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.slu.cz/predmet/fpf/zima2024/UBKKDBK002